Na louce za vesnicí se líně povaloval pes, který neměl žádné zvláštní plány na dnešní den. Slunce pálilo tak akorát a vítr si pohrával s trávou, jako by se snažil dokázat, že i obyčejné pondělí může mít kouzlo. V dálce zakokrhal kohout, i když už dávno nebylo ráno, a někdo v kuchyni otevřel okno, aby vyvětral vůni čerstvě upečeného koláče.
Lidé procházeli kolem a každý měl svůj vlastní příběh – jeden spěchal, druhý se loudal, třetí přemýšlel, jestli nezapomněl vypnout sporák. A tak šel den dál, klidně a bez spěchu, jako by měl všechen čas světa.